Nebojte, žiju! Jsem ale na mateřské…
Ahoj všichni. Vím, že je to nehorázná doba, co jsem dal o sobě tady vědět, ale tak nějak nebylo kdy, měl jsem moc starostí, protože nejdřív přišla panička s informací, že budeme mít štěně, takže se pro ně muselo všechno hezky připravit – chtěl jsem udělat místo v pelíšku a vyčlenit pár svých hraček, ale to že prý by nebylo úplně ono – a od té doby, co se narodilo a přineslo domů, mám zase plné tlapky práce s jeho hlídáním a opečováváním. Nemyslete si, takové lidské štěně to není jako štěně psí, kterému stačí olízkout prdelku, když se vykaká. Kromě toho jsem pes a psi, jak známo, nemaj mlíčko ke krmění štěňátek, zvlášť ne těch dvounohých lidských, proto všechnu tuhle péči přenechávám paničce, ale stejně jsem pro jistotu u toho, co kdyby náhodou byla potřeba nějaká tlapka navíc…

Teď už bylo naší malé holčičce sedm měsíců a začala lézt. To teprve musím být ve střehu, protože než se často jen ohlédnu, už je u mě a tahá mě za nohu nebo se mi sápe po mističce, kam dostávám granulky. No ne že bych se s ní snad nechtěl rozdělit, ale panička říkala, že lidská batolátka mají papat jiné věci, než jsou moje granulky, tak raději dbám, aby byla miska vylízaná do posledního drobečku.

Jo a mimochodem, trošku jsme s paničkou taky upravili design stránek, kdybyste si toho náhodou nevšimli…
Štěňátka jsou na světě!
Včera, tedy 3.11.2009, se v chovatelské stanici Měsíční květina narodilo sedm krásných štěňátek peruánských naháčů. Nahatých přišlo na svět šest, tři kluci a tři holky. Jedna fenečka si stejně jako Gorwík na svět vzala i kožíšek (ostatně zima klepe na dveře…). Případní zájemci nechť se obrátí na internetové stránky chovatelské stanice – www.mesicnikvetina.cz.
Já a Maylow, Maylow a já
Že trávíme poslední dobrou venčení s naším novým kamarádem Maylowem a jeho paničkou Julií, jsem tu už zmiňoval dříve. Teď tu pro vás mám další fotky, na kterých si můžete všimnout, jak Maylow pěkně prospívá.
Je to sotva pár dní, co mu byly tři měsíce a mně táhne pomalu už na čtvrtý rok. Je to neuvěřitelné, jak to letí. S Maylowem se každopádně vracím do štěněčích let a podle toho to i vypadá. Navíc, jak spolu nějaký den náhodou nemůžeme být, tak se mi po něm dokonce i stýská, což je mi také záhada, protože když jsem s ním, tak ho mám chvílemi plné zuby. Doslova i obrazně.
Chovatelská stanice Měsíční květina očekává nový vrh
Pro zájemce o plemeno peruánských naháčů máme dobrou zprávu. Chovatelská stanice Měsíční květina (www.mesicnikvetina.cz), ze které pochází i náš Gorwi, očekává začátkem listopadu šťeňátka. Maminkou se stane Gorwiho starší nevlastní sestra Dorka, která má už s maminkovstvím nějakou tu zkušenost, takže to jistě zvládne bezvadně. V každém případě jí a také jejím páníčkům držíme moc palce, ať všechno dobře dopadne, miminka se mají k světu a všem se podaří najít ty nejlepší nové majitele! Zájemci o šťěňátka nechť sledují stránky stanice (www.mesicnikvetina.cz), kde budou bezpochyby zveřejněny aktuální informace a fotografie.
Gorwi a jeho nový kamarád Maylow
Před pár týdny jsme se s mojí paničkou na procházce potkali s naším novým společníkem při venčení, Maylowem. Poslední měsíce jsme procházky trávili převážně sami, protože nám to jednak nějak nevycházelo tak, abychom se s některými z našich kamarádů potkávali, anebo když už, tak jsme přeci jen už dospělí, ba přímo v nejlepších letech, co se možnosti blýsknout se před nějakou psí krasavicí týče a vzhledem ke skutečnosti, že mnozí z našich přátel přeci jen trošinku přerostli naše fyzické možnosti, raději neriskujeme případné konflikty.
Maylow je nickémě šťendo rasy Jack Russel Terriér, takže moc nevyroste, tudíž by se mohl stát naším pravidelnějším souputníkem, i když už teď je jasné, že z něj vyroste také pěkné kvítko. Při prvním setkání se před námi schovával své paničce do náruče, ale při tom dalším už si začal troufat a nacvičovat na mě lovecké výpady. Procházky s ním jsou tedy lehce adrenalinové, protože pes nikdy neví, kdy se na něj tenhle cvrček vyřítí z bojovým štěknutím („mňaf“) ze zálohy. Nejvíce ze všeho se mu líbí, jako objekt jeho loveckého zájmu, mé uši. Pak taky krk, kšíry a když už nic jiného, tak nepohrdne ani packami. Je to prostě ještě mrňous a vysvětlit mu, že kamarádi se nekousají a netrhají, ještě chvíli potrvá. Kromě toho je docela sranda, když se ročiluje poté, co mu uteču.